Jizera - květen 2006

Po uplynulém desetiletém období našich výletů na kolech na téma: "kolem kolem Česka" jsme letos začali s dalším dlouhodobým úmyslem sjet nakole podél českých a moravských řek, tedy: "kolem podél řek". První byla vybrána Jizera.


Po několika zaváháních s ubytováním, jsme se Zdendou připravili tento itinerář:

1. den - 24.5.2006 - středa

1. etapa : Dvůr Králové – Jizerka – 73,4 km

2. etapa : Jizerka – pramen Jizery – Jizerka – 27,4 km

Nocleh horská chata Jizerka čp. 35 tel. 483 399 033 mobil 602 106 558

http://www.chatajizerka.cz/


2. den – 25.5.2006 – čtvrtek

3. etapa : Jizerka – Podspálov – 56,1 km

Nocleh hotel pod Spálovem čp. 27 tel. 481 621 972

http://www.hotelpodspalovem.cz/


3. den – 26.5.2006 – pátek

Každý dle svého uvážení

Možnosti: pěšky – do Semil po červené, Bozkovské jeskyně apod.

na kole – kamkoliv do kopce

Nocleh hotel pod Spálovem čp. 27


4. den – 27.5.2006 – sobota

4. etapa : Podspálov – Bezděčín – 67,9 km

Nocleh Ubytovna BAZE, s.r.o. Bezděčín 72, tel. 326 724 005 mobil 603 859 830

http://www.ubytovani.net/ubytovani.asp?id=78


5. den – 28.5.2006 – neděle

5. etapa : Bezděčín - Lázně Toušeň – 32,7 km

6. etapa : Lázně Toušeň – Dvůr Králové n.L. – 101,8 km

Poslední aktualizace: 9.5.2006 13:23


A jaká byla skutečnost?

Protože jsme osoby různých zájmů, cílů, pohlaví atd., rozdělili jsme se hned od prvního dne do několika skupin, a to podle způsobu dopravy:

- skupina motorizovaná s koly na střeše :

posádka 1 : Jířa, Eva, Zdenda, Pavel (nový, ale přitom nejstarší účastník)

posádka 2 : Dolly, Iva, Ela

- skupina lehocipedů, jedoucí po vlastní ose: Honza (tedy já), Jirka a Jerguš (též nový účastník)

- skupina opozdilců: Jenda dorazil ve čtvrtek vlakem a Bohouš v sobotu autem

- poslední skupina jsou ti, co nejeli vůbec, ačkoliv to do poslední chvíle slibovali (jako vždy).


Dále tedy následuje popis výpravy z pohledu lehocipedové sekce.


Den první: středa - Mapa

Vyrazil jsem z domova skoro přesně o půl deváté ráno směrem k Novým Zámkům, kde jsem se po pár minutách čekání dočkal Jerguše, který dorazil z Trutnova, a vzápětí se objevil i Jirka. Společně jsme šlapali přes Zálesní Lhotu, Martinice a Jilemnici do Hrabačova.


Tam jsme se "na Kovárně" setkali s posádkou č.1, pozřeli polévku, a razili dál.


rodný dům Jiřího Šlitra v Zálesní Lhotě



Před náročným stoupáním po silnici na Jizerku jsme si oddychli u pumpy "Na mýtě".


Výhled na Krkonoše


Postupně jsme s Jergušem vysupěli kolem nádraží Kořenov až na výšku 928 m.n.m. K chatě Jizerka, kam jsme dorazili krátce po šesté, to už bylo z kopce. Jirka, který se v Kořenově zdržel na svačince, si cestu zkrátil po lesní cestě a už nás čekal v cíli. Všichni ostatní tam už byli taky. Pan hoteliér nás pochválil, že jsme mu přivezli hezké počasí. To jsme ale netušili, že to byl jediný den, kdy jsme nezmokli.

GPS naměřila: 74,5 km na délku, 1578 m nastoupáno na výšku, 1015 m naklesáno na hloubku


Následovala večeře, pivo, fernet, vzpomínky na minulé výpravy, sranda a spánek.



Den druhý: čtvrtek - Mapa

Ráno vymetená obloha, ale dost zima. Po snídani jsme se sbalili, ve třech zalehli a vyjeli hledat pramen Jizery. Jeli jsme cestou ke Smědavě, před ní uhnuli na Předěl a dále směr Smrk. Při nástupu na Nebeský žebřík jsme nalezli cestu jdoucí po vrstevnici, která měla vést k prameni.



V dalším hledání nám velice pomohl náčrtek, který Jirka včera vymámil z jednoho místního znalce. Přesto to vůbec nebylo jednoduché, první průzkum vzhůru na kraji lesa byl neúspěšný, dostali jsme se tedy až skoro k polské hranici, a nikde žádný náznak nějaké pěšinky k prameni. Už jsem to viděl černě, protože se zatáhlo a začínalo krápat, ale Jerguš a Jirka vytvořili "rojnici" a pročesávali les směrem vzhůru. Já jsem zůstal u kol a udržoval spojení vysílačkou. A úspěch se dostavil, nechal jsem kola bez dozoru a chvátal za nimi.



Ti dva se už opíjeli čerstvou pramenitou vodou, která vytékala dřevěnou trubkou. V nerezové schránce za velkým kamenem s deskou pramene je sešit, do něhož jsme provedli pamětní zápis.



Nabrali jsme vodu do lahví (později se dostanu k tomu, proč) pořídili foto a pro změnu začali hledat kola.



Ta byla na svém místě a honem dolů protože máme dost velké zpoždění. Cestou zpátky na Předěl nás chytla první přeháňka. Druhou jsme přečkali v maringotce v sedle pod Jelení strání. Přes Jizerku, údolím Jizery a v dešti, to bylo naše loučení s Jizerskými horami. Dál nás čeká jen asfalt a těšíme se na kafe u čerpačky Na Mýtě.


U benzínky jsem se skamarádil s Krakonošem


Po státovce podél Jizery to i za deště jelo samo, v Poniklé zastávka na velice pozdní oběd, v Horní Sytové, věrni Jizeře, doprava přes most na Semily a konečně přestalo pršet.. U Benešova jsme ji, holku, opustili, abychom přešplhali kopec Benešov, s ní se znovu setkali u hotelu Pod Spálovem.

GPS naměřila: 78,0 km na délku, 1821 m nastoupáno na výšku, 2455 m naklesáno na hloubku

Večer stejný program jídlo, pivo, fernet, sranda.


Den třetí: pátek - Mapa

Jelikož jsme další noc spali na tomtéž místě, naplánoval jsem tento den jako odpočinkový. Zpočátku to vypadalo nadějně, celou noc a ráno ještě pršelo a pršelo, a vypadalo to, že strávíme den v hotelové restauraci. Jenomže, mraky se kolem desáté rozestoupily, občas se ukázalo i sluníčko, a z Jerguše vypadl nápad, že pojedeme na Kozákov. Tak jsme před jedenáctou vyjeli, ve složení tři lehocipedy a Pavel na treku. Do Železného Brodu jsme dojeli v pohodě, odtamtud do bylo jen do kopce, a to tak, že furt. Občas nás zchladila přeháňka. Když jsem kolo dostrkal na kopec, ostatní už tam dávno byli. Následovala odměna v podobě krásného výhledu na všechny strany, Krkonoše, Zvičina, Tábor, přikrčené Trosky, Ještěd ...


Chata na Kozákově


I počasí se, až na vítr, umoudřilo. Jerguš to zpátky vzal ještě přes Lomnici n.P. a Semily, my jsme se vrátili poněkud jinou cestou do Brodu. Tam jsme porelaxovali v hospůdce a před blížícími se mračny upalovali do Podspálova. Jirka šel ještě prozkoumat Riegrovu stezku, co je pravdy na informacích, že ji opravují, a lávky nejsou průchodné. Byla to fáma, protože potkal další skupinu naší výpravy, která šla směrem od Semil. Vracel se s nimi i Jerguš.

GPS naměřila: 29,3 km na délku, 887 m nastoupáno na výšku, max. stoupání 16,8%

Večer opět stejný program, vylepšený Jirkovými historkami ze života.


Den čtvrtý: sobota - Mapa

Prší, ale musíme sbalit, a přesunout se dál podél Jizery. Za mrholení jedeme do Železného Brodu na snídani, tady se Jirka od nás odděluje a přesunuje se na nádraží, aby dojel domů vlakem. Cestou na Malou Skálu přichází pořádný slejvák.



Za opakovaných přeháněk jsme projeli Turnov, málem se utopili v blátě na polní cestě, poobědvali v Příšovicích a dojeli přes Mladou Boleslav na Bázi v Bezděčíně. Tady už večer tak veselý nebyl, protože zde nebyla žádná hospoda, a méně odolnější jedinci nás opustili.

GPS naměřila: 70,0 km na délku, 893 m nastoupáno na výšku.


Den pátý: neděle - Mapa

Opět střídavě oblačno a přeháňky, ale hurá k soutoku Jizery s Labem.




V pravé poledne jsme symbolicky nalili vodu, dovezenou od pramene Jizery, přesně do místa, kde se slévá proud Jizery s Labem. Od této chvíle nás čeká jenom zrychlený přesun domů (cca 100km). Počasí se umoudřilo, vysvitlo slunce a do zad se nám opřel západní vítr. S touto podporou a s jednou čtvrthodinovou přestávkou jsme to stihli do Dvora za světla, Jerguš musel šlapat ještě 20 km navíc.

GPS naměřila: 137,8 km na délku, 1020 m nastoupáno na výšku.


Za celou výpravu celkem GPS naměřila:

394 km na délku, 6199 m nastoupáno na výšku, max. výška 978 m.n.m.


Jizera je za námi, na podzim si dáme Úpu.


kontakt: Jan Kábrt

zpět